Hung Gar
Hung Gar Kung Fu je styl, který pokračuje v tradici jihočínského Fukienského šaolinského chrámu. Původ spadá do doby Mandžuské invaze v Číně (dynastie Čing 1644 – 1911).
Gu Sin byl opat Fukienského šaolinského chrámu. Žil v 17. století a byl expert na bojová umění se specializací šaolinská tygří pěst. Jeho studentem byl Hung Hei Goon. Byl silný a inteligentní, naučil se od svého mistra všem dovednostem a nakonec se stal jeho nejlepším žákem. Hung Hei Goon s několika dalšími studenty Šaolinu, z nichž někteří byli úředníci dynastie Ming a někteří uprchlíci, nenáviděl vládu dynastie Čing. Podíleli se na revolučních aktivitách proti dynastii Čing a na znovunastolení dynastie Ming.
Vláda dynastie Čing byla o jejich aktivitách informována a její informátoři rovněž odhalili ústředí v šaolinském chrámu. Poslala armádu, aby chrám zničila a pozabíjela mnichy i všechny ostatní, kteří v Šaolinu našli útočiště. V noci, když všichni spali, podnikla armáda brutální útok, během kterého byla většina lidí zabita a chrám byl spálen. Naštěstí Gu Sin, Hung Hei Goon a někteří další dokázali uniknout a ukrýt se v nedaleké jeskyni. Gu Sin řekl Hung Hei Goonovi a ostatním uprchlíkům, že v těch místech nemohou déle zůstat, jinak je armáda dynastie Čing vypátrá. Jelikož pro velkou skupinu je těžké se skrýt, museli se rozejít a rozdělit na různá místa po Číně, skrýt svou skutečnou totožnost a o Šaolinu už se nikdy nezmínili. Gu Sin ustanovil Hung Hei Goona vůdcem uprchlíků a pověřil ho odpovědností za šíření a další rozvoj šaolinského Kung Fu v Číně. Rovněž mu řekl, aby vedl lid k neustálému odporu proti dynastii. Z důvodu bezpečnosti se rozhodli použít Hung Hei Goonovo jméno pro název systému Kung Fu. Také změnili pohyby šaolinského pozdravu a některých dalších technik jako tajný signál skupiny uprchlíků ze Šaolinu.
Tradiční pohyby šaolinského pozdravu mají podobu mnicha modlícího se k Budhovi, tedy spojení dlaní před hrudníkem a úklona k vyjádření respektu. Tento pozdrav byl pozměněn do podoby obou rukou propínajících se před hrudníkem, pravá zavřená do pěsti a levá otevřená jako dlaň tlačící kupředu. Měl značit snahu o sjednocení odporu proti vládě dynastie Čing a znovunastolení dynastie Ming. Všechny tyto pohyby se předávaly z generace na generaci až do dnešních dnů. Význam pohybů už dávno pozbyl smyslu, ale duch volnosti šaolinských uprchlíků je v tradici Hung Garu stále živý. Šaolinský chrám byl zničen, ale narodilo se dítě – Hung Gar Kung Fu.